DPH legislativa

Úplně nový zákon

Prvního května přestává platit vše, co dosud kolem DPH platilo. Vše je nové a vše je jinak, včetně těch nejzákladnějších pojmů.

Moje komentáře vypadají takto: ....jedna paní povídala.

Co zde nenajdete

• Nebudu se věnovat DPH u podniků, akcií a vlastnictví nemovitostí.
• Nebudu se věnovat problematice dopravy, cestovního ruchu, neziskových organizací.
• Minimálně se budu věnovat obchodu s třetími zeměmi.

Základní principy

• Svět je v zákoně rozdělen na tři pásma - tuzemsko, EU a třetí země.
• Všechna zdanitelná plnění podléhají základní sazbě daně 19%. Vybraná plnění podléhají snížené sazbě 5% nebo jsou osvobozena.
• V rámci EU je závazná Šestá směrnice rady 175/1997 EU (s řadou aktualizací). ....Doporučuji alespoň zběžně přečíst. Místy je mnohem lépe čitelná než zákon.
• Reciproční pravidla - co platí pro plátce z EU při dodávkách do České republiky, platí obdobně i při dodávce do zemí EU. Podrobnosti najdete v zákoně o DPH země, kam uskutečníte dodávku.
• Místo plnění se určuje dost složitě. Může být určeno:
  • Přirozeně jako provozovna nebo sídlo poskytovatele, sídlo příjemce zásilky, místo nemovitosti apod.
  • Tak, aby pokud možno nevznikaly vratky DPH mezi státy EU - např. při poskytnutí služby jinak s místem plnění tuzemsku plátci z EU.
  • Tak, aby se někde DPH odvedlo - při obchodech plátce neplátci země plátce, při pořízení služby od zahraniční osoby tuzemsko.
• Pohyb zboží a služeb mezi zeměmí EU mezi plátci - Nejdříve je nutné určit místo plnění. Při obchodu mezi plátci obvykle odvede DPH ten, který je registrován v místě plnění. Pokud je současně příjemce, může si uplatnit nárok na odpočet.
• Dopravní prostředky - při pořízení mezi státy EU odvádí DPH vždy ten, kdo je koupil, ve své zemi. Zákon definuje, co je dopravní prostředek, co je osobní automobil a co je nový dopravní prostředek. ...motocykly, automobily, lodě, letadla.
• Drobné obchody mezi zeměmi EU. Zaniká dosavadní vracení DPH. O vrácení DPH může zažádat plátce - příjemce v zemi nákupu, musí ovšem doložit, že má nárok na odpočet DPH. Pokud plátce poskytuje do jiné země EU drobná plnění ve velkém objemu, může mít povinnost se v zemi registrovat k dani a odvádět DPH dle její legislativy. ...radši přesvědčte své zaměstnance, ať to nezkoušejí. Nejčastější problém bude asi s tankováním za hotové.
• Dovoz a vývoz se týká pouze obchodu s třetími zeměmi. Funguje (zatím) zhruba stejně, jako dříve. Dovoz služeb podléhá taky DPH, vývoz je zde osvobozen, ovšem může vzniknout nějaká povinnost v třetí zemi.
• Zálohy podléhají DPH, pokud zákon nestanoví jinak. Zálohované vratné obaly se nyní také daní.
• Neplátci - pokud neplátce jedná, jako by byl plátce, vystavuje se sankcím a povinnosti odvést daň. Neplátce nesmí vystavit daňový doklad.
• Zvláštní režimy existují pro několik specifických činností, například pro elektronické služby, obchod použitým zbožím, cestovní ruch (§ 88 a další)
• Pro povinnost registrovat se jako plátce jsou nyní dvě základní kritéria
  • obrat 1000000Kč (jeden milion) během 12ti měsíců - počítá se od května a nezahrnuje osvobozená plnění.
  • nebo pořízení zboží v zemích EU v hodnotě nad 10 000EUR v kalendářním roce - ať nakoupeném v EU a převezeném do tuzemska, nebo zaslané zásilkovou službou. (§ 94 odst.6).
  • Pozor na přechodná ustanovení.

Kdo je kdo

• Osoba povinná k dani je nový pojem. (Zákon nezná pojem poplatník). Osobou povinnou k dani jsou téměř všechny právnické a fyzické osoby (včetně EU a zahraničí) které samostatně uskutečňují ekonomickou činnost. Samostatnou činností ze zákona není činnost zaměstnanců na základě pracovněprávního vztahu a příjmy, na něž se uplatňuje daň zvláštní sazbou. (§ 5)
• Plátce je osoba povinná k dani, která je registrována k dani v tuzemsku podle §95 (§4 s).
• Osoba identifikovaná k dani je nový pojem. Neprovádí žádná zdanitelná plnění, ale v roli příjemce zboží nebo služeb se chová jako plátce. Zejména tedy odvádí DPH ze svých nákupů z EU.
• Osoba registrovaná k dani má DIČ a má povinnosti plátce vzhledem k ostatním.
• Zahraniční osoba - jde o osobu mimo EU, která nemá v EU sídlo ani provozovnu.

Daňové doklady

• DIČ má od 1. května místo stávajícího ČísloFu-ČísloPlátce tvar CZČísloPlátce. Například místo stávajícího 206-5612160389 bude CZ5612160389. V tuzemském styku budou jistou dobu tolerovány obě formy.
• Povinnost vystavit doklad je patnáctidenní jako dosud. Existuje možnost souhrnných dokladů, které se vystavují do 15tého dne následujícího měsíce.
• Povinnost přiznat daň na výstupu vzniká obvykle dnem plnění nebo přijetí platby, a to tím, který nastal dříve. Další možnosti (opakovaná plnění, odečty, splátkový kalendář) jsou v § 21.Při dovozu vybírají DPH celníci.
• Při dodání zboží mezi zeměmi EU s nárokem na odpočet daně (tj když daň odvádí příjemce) vzniká daňová povinnost dnem vystavení daňového dokladu, pokud byl vystaven do patnáctého dne měsíce, nebo k patnáctému dni po měsíci, v němž bylo zboží odesláno či přepraveno. Lhůty jsou stejné pro oba - dodavatel přizná uskutečnění obchodu, příjemce přizná daň - § 22 a 25.
• Při dodání služby jsou termíny stejné, jako v tuzemském styku - § 24
• Úplný daňový doklad musí obsahovat tytéž náležitosti, jako dříve, a navíc:
  • DUZP nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastal dříve. (dříve DUZP)
  • Jednotkovou cenu bez daně a dále sleva, pokud není obsažena v jednotkové ceně. (dříve nemusela být) Nemusí být na zjednodušeném dokladu.
  • Základ daně nebo výši platby.
  • Nemusí obsahovat výslovné označení "daňový doklad".
  • Obdobně zjednodušený daňový doklad a doklad o použití. Doklad o použití musí obsahovat účel použití.
• Doklady v rámci EU:
  • Doklady jsou často jakoby dva - jeden pro zemi poskytovatele, druhý pro zemi příjemce. DPH obvykle odvádí příjemce podle pro něj platné legislativy.
  • Poskytovatel, vystavující doklad, uvede základní náležitosti (kdo, kdy, komu, co a za kolik).
  • Na dokladu pro zemi poskytovatele je uveden důvod osvobození od daně, na dokladu pro příjemce údaj, že DPH je povinen odvést příjemce.
  • Výši a sazbu DPH uvede příjemce.
  • Služby, poskytnuté zahraniční osobou v tuzemsku daní příjemce. Pokud není plátcem, je to dost divoké - §15, 31, 32.
• Opravné doklady v podstatě zůstává obdobný princip a postupy, jako dosud - § 42 - 46, 49, 50 

Základ a daň

• Daň se vypočte jako základ * sazba daně (0,19 nebo 0,05 - 19% nebo 5%) ...
• NEBO jako částka včetně daně * koeficient, který je 0,0476 pro 5% sazbu a 0,1597 pro 19%. (pro sazbu 22% byl koeficient 0,1803)
• Daň musí být vždy uvedena v korunách. Pro přepočet kurzu se použije kurz ČNB, platný pro osobu provádějící přepočet ....nejde o denní kurz, nýbrž o kurz, stanovený osobou v mezích zákona (měsíční až roční kurz použitý v účetnictví).
• Základ také zahrnuje clo, spotřební daň, dotace k ceně, vedlejší výdaje (výslovně včetně balení, přepravy, pojištění a provize) a při poskytnutí služby také materiál přímo se službou související.
• U výrobků v zálohovaných obalech je plátce povinen rozdělit základ na zboží a vratný obal.  ....pokud jde skutečně o zálohovaný vratný obal.

Možnost výpočtu "shora" nebo "zdola" přináší drobné odchylky, které jsou obvykle zanedbatelné. Zatímco pro 22% při výpočtu "shora" vycházela daň o něco nižší, pro 19% tomu bude naopak. Alternativní zaokrouhlování na haléře nebo desetihaléřa nahoru zůstává.

Přiznání DPH a odpočty

• Přiznání se podávají měsíčně nebo čtvrtletně jako dosud.
• Čtvrtletní plátci podají za druhé čtvrtletí 2004 dvě přiznání - jedno za duben, druhé za květen a červen.
• Plátci, dodávající do zemí EU, podávají navíc čtvrtletní souhrnné hlášení - § 102
• Odpočet lze v řádném přiznání uplatnit nejpozději v posledním zdaňovacím období roku, ve kterém mohl být uplatněn poprvé. V dodatečném přiznání lze uplatnit do tří let od konce období, ve kterém mohl být uplatněn nejdříve. ... zde budou problémy se zálohami a vyúčtováním tepla.
• Krácení odpočtu - § 76 - 79 se týká plátců, poskytujících zdanitelná i osvobozená plnění bez nároku na odpočet. Nově se během roku použije pevný "zálohový" koeficient za předchozí rok, v posledním přiznání se provede vyrovnání za celý rok s novým koeficientem.
  • Přijatá plnění, použitá výhradně pro zdanitelná plnění plátce včetně osvobozených s nárokem na odpočet, se uplatní celá. Plnění, použitá výhradně pro osvobozená plnění, se neuplatní. Ostatní se krátí koeficientem.
  • Koeficient pro krácení se stanoví z poměru zdanitelných osvobození ke všem plněním s korekcí o některé položky. Do koeficientu patří také zálohy, nepatří do něj například prodej použitého dlouhodobého majetku.
  • Koeficient může být v rozsahu od nuly do jedné. Zaokrouhlí se na dvě desetinná místa nahoru. Je - li koeficient záporný, použije se nula. Je - li větší nebo roven 0,95, použije se jedna. ... není zde dolní pětiprocentní hranice, celkově je o něco málo výhodnější než dříve.
  • U dlouhodobého majetku může vzniknout povinnost úpravy odpočtu, pokud se změní poměr jeho využití - § 78, 79.
  • Pro rok 2004 se použije koeficient roku 2003.

 Jan Vaněk